Zde je seznam těch " tvrďáků " z našeho spolku, kteří se zúčastnili víkendového setkání v Lučkovicích.
Ubytovali se:
belinda, Bigbel, Bronko, dědkulín, Hošák s Boženkou, Jaryci, kajman49, Laďa s Helenkou, Lamaya s Aničkou, loban, miko, Milamoto, Milos1, motodědekGustik, pája47, saporo, Střelmistr, vaky, Viragodědek,
Na skok se přijeli podívat:
Alone, Čimelice, dedacis se synem, Kavec47, Mann53, starýučitel
A teď můj komentář k tomuto setkání:
Vážení přátelé a kamarádi.
Máme za sebou první letošní sraz, na který byli opět pozváni členy Iron Dogs do rekreačního zařízení Lučkovice.
Původně nás bylo přihlášených z našeho spolku přes 40 členů a k tomu členové Iron Dogs a tak to vypadalo na pěkný mejdan. Jak se ale přibližoval termín srazu a horšilo se počasí, začali se přihlášení členové odhlašovat. Když jsem v pátek odjížděl, tak jsem neměl vůbec dobrý pocit, jak to naše setkání dopadne. V rekreačním zařízení čekali a byli připraveni na účast kolem 50 - 60 lidí a tak jsem měl strach, jak se budou dívat na naší malou účast.
K těmto smíšeným pocitům přibyl na cestě v Praze vydatný déšť. Kolem 12 hodiny jsem podle papírové navigace dojel zdárně do Lučkovic jako první z našeho spolku, když nepočítám Miloše s Jarkou, kteří jako organizátoři byli již na místě.
Po ubytování a kávě, kterou mi Jarka uvařila jsem s napětím vyhlížel další účastníky. Chvili to trvalo, ale začali se sjíždět. Mezi prvními navzdory dešti přijeli Moraváci
Lamaya s Aničkou a Laďa s Helenkou a pak přijížděli další a to mi zlepšovalo náladu. Hošák s Hošandou, vaky, belina a starýučitel přijeli autem, ale i to se počítá a byli jsme rádi, že nás v tom nenechali. Já jsem netrpělivě také čekal na mé spolunocležníky mika a dedkulína. Jsou to kamarádi, přijeli.
Nakonec se ubytovalo 22 našic členů + členové Iron Dogs a 5 našich členů nás návštívilo na otočku. S ubytování nebyl problém, volných míst bylo spousta a tak když přijel nový člen loban se stanem tak raději využil ubytování v bungalovu.
V pátek navečer se černé mraky rozestoupily a ukázalo se i sluníčko. Toho jsme využili a udělali jsme si společnou fotku.
Nebylo žádné vedro a tak jsme byli rádi, že ve společenské místnosti hořel oheň v krbu.
Po večeři jsme se zase všichni sešli u krbu a vedli se řeči.
Jak dlouho kdo vydržel vám neprozradím.
Ráno už sluníčko nesvítilo, ale nepršelo a tak jsme po snídani začali řadit na vyjížďku.
Měli jsme namířeno do 80 km vzdálené Plzně na exkurzi do DP města Plzeň. Počasí nás nezklamalo a chvíli po odjezdu začalo krásně pršet a vydrželo nám to až do Plzně. Cesta do Plzně i zpět se neobešla bez menších problémů. Na semaforech se kolona několikrát roztrhla a tak nás opozdilci několikrát hledali. Ale vše nakonec dobře dopadlo. Se zájmem jsme absolvovali prohlídku areálu DP. Navštívili jsme pracoviště řízení dopravy,
a pracoviště odkud se řídí napájení trolejí pro tramvaje a trolejbusy.
Vše bylo perfektně domluveno a zařízeno. Motorky jsme měli v areálu a po celou dobu prohlídky jsme měli doprovod s výkladem. Po ukončení prohlídky DP jsme se přemístili do Plzeňského pivovaru kde jsme měli zamluvený kus parkoviště a domluvený oběd v restauraci Na Spice.
Po obědě jsme se za hustého děště přemístli zpět do Lučkovic.
Po příjezdu jsme se převlékli do suchého a spěchali ke krbu do společenské místnosi. Oheň tam i přes problémy s vlhkým dřevem udržoval Pepa od iron Dogs, který na vyjížďku nejel. Žádaným nápojem se stal grog a další teplé nápoje. Po večeři jsme opět poseděli, jen někteří z nás jme nevydrželi tak dlouho jako v pátek.
Celou sobotu a i v noci na neděli jsme mohli říkat jako děda Komárek " chčija a chčije " . Před snídaní přestalo a tak jsem doufal, že budeme mít na cestu domů štěstí a, že pršet nebude. Ale svatý Petr nezklamal, a aby se neprášilo, tak zase spustil. A tak jsem za vydatného deště dojel až do Prahy, kde déšť ustal a vystřídal ho silný nárazový vítr. Ve 13:00 jsem dorazil do Ústí a byl jsem rád, že to mám za sebou.
Prožil jsem s kamarády příjemný víkend a k tomu i extrémní počasí, které k motorkářskému životu také patří.
Dík patří Milošovi s Jarkou za uspořádání a členům za účast.
Tyto neumělé řádky pro vás sepsal
Virágodědek
Ještě jeden pohled na tento sraz. Jak to viděl nováček v našem spolku loban.
Vyjížďka s IRON DOGS
Naši přátelé z
motorkářské party Iron Dogs - Železní Psi nás, Motorkáře nad 60let
zase pozvali
na setkání v Lučkovicích.
Zahájení bylo
31.5. 2013, jako každý rok v oblíbeném rekreačním zařízení Lučkovice, poblíž
Blatné.
Počasí sice
neslibovalo nic dobrého, ale v pátek 31.5. ráno nepršelo, tak jsem připravil
motorku, zabalil spacák a stan a ve dvě odpoledne vyjel. Ještě před Koutem na Šumavě začalo drobně
pršet a do Klatov jsem dojížděl v pěkném dešti. Lilo až do Nepomuku, tam ale
déšť ustával a v Myšticích už nepršelo. V navigaci jsem měl trasu podle
dispozic od Iron Dogs, takže cesta do rekreačního zařízení Lučkovice byla bez
problémů.
U hlavní
budovy si už povídalo několik motorkářů a stálo tam zaparkovaných pár motorek.
Po přivítání s
Petrem Rehbergerem jsme se dohodli, že stavět stan na rozmáčené louce je
nesmysl a protože dost účastníků svoje ubytování odřeklo, nebyl problém
ubytovat se pod střechou.
Někteří
přihlášení vyměkli , ale setkání si nechtěli nechat ujít a raději přijeli
autem.
Ve společenské
místnosti už hořel oheň v krbu, a bylo příjemné nahřát si prochladlé kosti.
Postupně
přijelo ještě několik zmoklých motorkářů z Iron Dogs i od nás, takže účast byla
vzhledem k počasí docela slušná. Popovídali jsme si u kávy o zážitcích z cesty
a o tom, jak kdo po cestě bloudil a společně nadávali na nedokonalost navigací.
Velké pobavení způsobil jeden kamarád, když vyprávěl, jak ho navigace dovedla k
mostu přes železniční trať u Kladna, který tam nebyl.
Na večeři jsme
si došli do jídelny a moc si pochutnali na vynikající plněné kapse se sýrovou
omáčkou a opravdu dobrými brambory. Spokojeně jsme se usadili ve společenské
místnosti, přikládali do krbu, pili pivo a jiné dobroty a vedli řeči.
Společnost se
přirozeným způsobem rozdělila na skupinky se stejnými zájmy a v pohodě jsme
poseděli skoro do jedenácti. Když už jsme semleli důkladně svoje zážitky,
usoudili jsme, že je čas spořádaně zalehnout.
Ráno kupodivu
nepršelo, snídaně byla dobrá a když jsme se připravili na cestu, byl od
organizátorů učiněn výklad trati a instrukce k jízdě v koloně.
Po úzkých
silničkách jsme jeli v jedné řadě, ale když to už bylo lepší a přehlednější,
seřadila se kolona do dvouřadu, správně motorkářsky stylem cik -cak.
Bez deště jsme
dojeli až k Nepomuku, tam ale zase začalo pršet. Po cestě k Přešticím jsme
natankovali, při další vhodné příležitosti jsme ještě zastavili a domluvili,
jak projet Plzní.
Za vedoucím
jezdcem od Iron Dogs jsme dojeli k Dopravnímu podniku města Plzně.
Otevřeli nám
vrata na dvůr s parkovištěm. Srdečně nás přivítali a vedli do budovy hlavního
dispečinku. Na chodbě jsme odložili helmy a mokré bundy a potom nás vzali do
místnosti s obrovskou obrazovkou, na které byla podrobná mapa Plzně se všemi
trasami tramvají, autobusů a trolejbusů. Neuvěřitelně dokonalý systém informuje
dispečery o každém jejich dopravním prostředku, systém navigace GPS v každém z
nich ukazuje jejich pohyb městem.
Přes jejich
vlastní radiové spojení mohou komunikovat s řidiči a dávat jim pokyny.
Na vedlejší
obrazovce je celková situace ve městě, jak ji snímají kamery městského
monitorovacího policejního systému s možností přiblížení obrazu tak, že jdou
spolehlivě přečíst poznávací značky.
Po prohlídce
dispečinku jsme se podívali dolů, ke Kaplanově turbině vodní elektrárny.
Turbína ale
byla mimo provoz, vysoká hladina řeky za turbínou způsobila malý rozdíl hladiny
nad jezem a za turbínou. V tomto případě se uzavřel přítok vody na turbínu a
elektrárna se automaticky odpojila od sítě ČEZu, kam dodává při provozu
vyrobený proud. Prohlédli jsme si ještě
čistící stroj česel před turbínou a místnost s počítačem, který řídí
hydraulické ovládání turbíny.
Po prohlídce
transformátorovny a spínačů napájení trakce jsme se s díky rozloučili a vyjeli
z vrátnice. Naše poměrně dlouhá kolona se ale na světelných křižovatkách
rozdělila a přední část nám zmizela z dohledu.
Někteří v rozpacích zabočili k chodníku, já ale Plzeň dost znám, proto jsem je předjel.
Jeli za mnou až do blízkosti pivovaru, tam jsem jim před další křižovatkou
ukázal, kam mají zahnout a zabočil na ulici vedoucí ke kruhovému objezdu na
výpadovce směrem na Domažlice. Cesta na moje milované Chodsko byla v tom hustém
dešti nepříjemná, ale jen několik spěchálistů v autech mne předjelo.
Jaryci a Milamoto
Virágodědek
Kavec47
Mann53
Žádné komentáře:
Okomentovat