Sraz se konal 23. - 25.5. na vyzkoušeném místě.
Po zkušenostech z loňského jsem dost s obavami sledoval předpovědi počasí. Byly
z různých zdrojů různé, v nejlepší případě typu "nebude-li pršet,
nezmoknem". Do Lučkovic jsme dorazil lehce po dvanácté hodině a ani jednou
za cestou nezmokli. Nebyly jsme první. Na místě již byl tajemník klubu
"Motorkářů na 60 let" Viragodědek Petr. Personál RZ již stihl
poklidit apartmány, takže jsme se mohli ubytovat. Rozpis ubytování byl na
dveřích kanceláře, takže nebyl problém i když Petra - vedoucí RZ ještě někde
kmitala a neměla na nás čas. Oficiální příjezd měl být až od 14 hod, takže jsme
byli poněkud "nadčasoví". Od 14 hod byl otevřen bufet a začali se
sjíždět účastnící. Po 14 hod také začalo trochu pršet, takže ne všichni měli
takové štěstí se suchem jako my. Deštík nebyl prudký ani dlouhý. Jinde prý bylo
hůře. Bylo teplo a tak čas do večeře byl vyplněn vítáním přijíždějících a
konzumací různých nápojů, převážně piva. Personál kuchyně opět nezklamal - k
večeři byla vepřová s knedlíkem a zelím. Po večeři se klábosilo, smálo,
diskutovalo.... a postupně jsme se odebírali "do kanafasu", vyspat se
na sobotní hlavní program. Po snídani jsme seřadili motorky a v půl desáté
podle časového plánu vyrazili přes Blatnou do Písku. Brána Zemského hřebčince
byla již otevřená a my zde mohli bez problémů zaparkovat. Vzápětí dorazil náš
průvodce, pan MVDr. Sedláček, bývalý ředitel hřebčince. Lepšího průvodce jsme
si asi přát nemohli. Věděl o koních, historii hřebčince a ostatních věcech s
tím souvisejících snad naprosto vše. Není divu. Říkal, že se pohybuje kolem
koní bezmála šest desítek let. Hřebčinec je zajímavý i architektonicky. Koně
byli úžasní. Někteří nebyli v boxech, přesto byli hodní, klidní, prostě
vychovaní a nezkažení. Dozvěděli jsme se spousty zajímavých věcí a mohli si
koně i pohladit. Po prohlídce jsme se přesunuli do hotelu Biograf. Parkovací
dvůr a stodola již byly připravené. Petr rozdělil kolektiv na dvě části. Ta
méně hladová se šla podívat na Křižíkovu vodní elektrárnu, hladovější na oběd,
pak došlo k výměně. V muzeu - elektrárně se nás ujal jeho provozovatel pan
Anděl. Prohlídku zahájil velmi obšírným výkladem od historie až po současnost.
Pak jsme si prošli celou expozici samostatně prohlédnout. Po prohlídce jsme se
vrátili do hotelu, kde už pro nás byl připraven, podle mně, chutný oběd. Po
obědě jsme ještě měli v časovém plánu "vůli", které někteří využili k
prohlídce píseckého náměstí. Opět přesně na čas jsme vyrazili do Mirotic na
vyhlášenou nejlepší okresní, či krajskou zmrzlinu. Samozřejmě se vyskytl
problém v koloně. Nezpůsobil jej nikdo z našich obou klubů. Dostavil se opět
řidič motocyklu HD Sportster - stejný se kterým byly problémy při loňské jízdě
z Lučkovic do Plzně. V koloně jel chvíli vlevo, chvíli vpravo, čímž musel
nepochybně způsobit velikou radost všem za sebou, kteří se museli přeřadit po
každém jeho novém nápadu. Vrcholné dílo předvedl na křížovatce u Zvíkovského
podhradí. Tam jsme vjížděli z vedlejší na hlavní a on se umístil tak šikovně,
že mně, jako vedoucímu jezdci, zcela zakryl výhled do křižovatky. Po příjezdu
do Mirotic jsem jej celkem mírně upozornil na chyby. Se zlou jsem se potázal.
Dozvěděl sem se, že jsem samozvaný vůdce a vysvětlil mi, co všechno sem dělal
špatně (např. při výjezdu z parkování v hotelu jsem dal svůj motocykl jako
první - asi nepochopil, že vedoucí jezdec jede vpředu). Poněkud se mně jeho
chování dotklo a přestal sem být laskavý. Zastal se ho jeho tatínek na V3. Jako
jediný, ostatní přítomní dali za pravdu mně. Nebudu to dále rozebírat. O minulé
zkušenosti s těmito dvěmi řidiči motocyklu si můžete přečíst v reportáži z
loňského Lučkovického srazu. V Miroticích byla oficiální společná jízda
ukončena a odjezd zpět do RZ byl jak kdo chtěl. Jedním důvodem byla jízda kolem
benzínové pumpy, kde někteří chtěli dotankovat. Druhým velmi špatná asi 6 km
dlouhá silnice z Mirotic do RZ. Ještě jsme chvíli "pokecali" se
Starcem Petrem, který se za námi přijel podívat na skok z chatičky a vyjeli
zpět. Před námi se objevil opravdu černý, zle vypadající mrak, pod nějž
směřovala naše cesta. Stihli jsme to na poslední chvíli. Dojeli jsme, já se
převlékl z moto do letního, šel pro pivo a na cestě do chatky už mi začaly pivo
ředit dost velké kapky vody. Večeře byla opět dobrá - masová směs s
bramboráčky. Po večeři jsme se zase posadili, pohovořili, nápoje konzumovali,
ale tolik elánu jako v pátek už v tom nebylo. Ono ten pocit předzvěsti
nedělního loučení, alespoň pro mně, vždycky není nic moc. V neděli dobrá snídaně
doplněná česnečkou (asi bych jí udělal česnekovější - žlučník mi, ťuky ťuk,
zatím slouží), ale chutnala mi. Po snidani kafíčko, balíme a vracíme lůžkoviny.
Já se šel ještě rozloučít s vedoucí Petrou a poděkovat jí, poděkoval jsem také
v kuchyni. Pak nasedáme a jedeme domů. Pokud mám zprávy, tak se všichni vrátili
v pohodě. Děkuji všem za příjemné setkání, bezva atmosféru a zase někdy, někde
na shledanou.
Výborný sraz,s partou výborných lidí. Díky Miloši a Petře! Endy58
OdpovědětVymazat