I tento rok pro náš spolek uspořádal první sraz Milos1 s jejich
klubem Iron Dogs Tentokrát Milošovi s organizací pomáhal pedro51 a společně nás zavedli na staronové
místo, kemp Skalice na Slapech.
V tomto kempu jsme měli setkání v září roku 2013 a
tak hodně z nás vědělo, do čeho jdeme. Mimo kvalitní organizace nás
tentokrát Miloš mile překvapil tím, co jsme při minulých srazech nezažili. Za
celý sraz ani kapka deště a když přeje počasí, tak je to vždy super.
Účast na
srazu byla „ vzorná „ , skoro stoprocentní a mimo přihlášených se na nás
přijelo podívat spousta dalších kamarádů.
Seznam členů kteří se zůčastnili :
Alone se Zdeňkou, atlan s -Lady-, Bronko
s Vendulkou, Bterč, dědkulín, Domi.1, džeff, fík1943, Fik52 s Jiřkou,
Goodmen s Makájou01, Hrabě-poky, chemiknakolech s rodinou, jahanka
s Hankou, JanekAkvarista s Hankou, Káňa140, Kareš, Laďa
s Helenkou, Lamaya s Aničkou, Medy2, Milka52, Miloš1, Neep
s Jaruš52, Opida s Lubou, pedro51, Pete45 s JankouK, Petr1919
s Janou, Phil_Marlowe, Ráček s Jájou, Raubstein s Majkou, samotář47,
saporo, starýučitel, Střelmistr, šabik, vaky, Virágodědek se Zdeňkou, Votec
s Miládkou, zajicjedna s Alenkou, ZdeněkZsP s Janou,
Přijeli i nováčci. Petr1919 s Janou
a Raubstein s Majkou
Přijali se na nás podívat :
dědazdenda, Fí-ďas, Gedžitka, jádromi, Kavec47, KarelHD, kobza79,
macgyver, Stařec Petr, Veterán34
Vše probíhalo, jak bylo naplánováno. První zastávka a
setkání s kamarády bylo na popud vakyho na parkovišti pod Cukrákem . S tohoto
místa jsme odjeli trochu dříve, než bylo plánováno a tak jsme dvěma kamarádům
ujeli, ale na druhé zastávce na Benzině u Mníšku jsme se už všichni dali
dohromady a pod vedením velitele zájezdu Miloše a pedra jsme se přemístili do
kempu. Po ubytování jsme se přemístili do restaurace, kde už seděli někteří
rychlejší kamarádi. Přivítali jsme se a
za krásného počasí jsme si vybírali občerstvení s nabídky restauračního
zařízení. Bohužel nám naší zábavu trochu rušila hlučnější hudba z vinárny
pod restaurací. Někteří jsme před hudbou utekli na nedalekou marínu na břehu
přehrady.
Večer se také řešilo, kam se vydat v sobotu na
vyjížďku. Miloš s pedrem naplánovali návštěvu RETROAUTOMUZEA a oběd v Sedlčanech ale někteří
z nás už toto muzeum navštívili při posledním srazu v hotelu SEN a
tak tak jsme vymýšleli nějako jinou alternativu. Rádi jsme proto přijali nabídku
od Petra a Jany Kopeckých, že něco vymyslí. Petr přemýšlel a telefonoval a dal to dohromady.
Na kutě jsme odcházeli postupně a někteří to měli
s muzikou až do pozdních nočních hodin.
Ráno nás opět čekalo slunce na obloze, snídaně, tradiční
společná fotka
a naplánovaný program. My co jsme se rozhodli jet s Petrem
a Janou jsme počkali, až odjede parta do muzea a pak pod vedením Petra na
tříkolce SUZUKI – REWACO vyrazili na naplánovanou vyjížďku. První zastávka byla
za mostem přes Slapy u Cholína.
Další zastávka byla na rozhledně Drahoušek u Osečan. Z rozhledny byl krásný výhled.
Na oběd nás zavedli do restaurace U Jiráčků ve Štětkovicích.
tam jsme velmi dobře pojedli
Kolem projížděli na vyjížďce Kavec47 s KarlemHD a tak se s námi na chvíli zastavili.
Na kávu jsme se zastavili u známých Petra a Jany. Museli
jsme ocenit, že pro nás cizí lidé nás vřele přijali a pohostili.
Poslední zastávky byla na místě zvané vyhlídka nad Slapskou přehradou.
Po příjezdu zpět do kempu jsme se potkali s několika
členy, kteří se na nás přijeli podívat. O chvíli jsme propásli návštěvu našeho
nejstaršího člena veterána34.
Měl v sobotu narozeniny a v tento den jezdí
pravidelně na narozeninovou vyjížďku a tak to vzal na Slapy.
Večer jsme opět poseděli a tentokrát nebyla atmosféra tak
hlučná jako v pátek.
Neděle jako vždy, balení, loučení a odjez k domovu.
Na závěr patří velké poděkování organizátorům Milošovi a
Petrovi. Myslím si, že se náš první sraz sezóny zase vydařil a dopomohlo k tomu i krásné počasí.
Vkládám také pohled, jak tento sraz viděl pořadatel Milos1. Okopíroval jsem to ze stránek klubu Iron Dogs
XI. sraz Iron Dogs - Slapy
Skalice 2017
Společný sraz Iron Dogs a Motorkářů nad 60 let se stal již pomalu
tradiční záležitostí. Členové Iron Dogs jsou již ve značném počtu případů i
členy Motorkářů nad 60 let, protože do té kategorie už věkově patří. Letošní
sraz měl pořadové číslo 11 (pro Iron Dogs). Po deseti letech jsme opustili
Jižní Čechy a přesunuli se do Středních. Důvod byl jediný. V okolí Lučkovic,
kde jsme posledních několik let srazy pořádali, se mi již nepovedlo najít žádný
vhodný cíl společné vyjížďky. Prostě jsme tam zřejmě témata vyčerpali a udělat
společnou jízdu s hlavním cílem "oběd v hospodě" se mi poněkud příčí.
Mého kamaráda Pedra51, který je stejně jako já, členem obou klubů napadnul kemp
Skalice na břehu přehradního jezera Slapy. V této lokalitě byl už v dřívější
době sraz pořádán. Do přípravy jsme se pustili už vloni na podzim. Zajeli jsme
se do kempu předběžně domluvit, vymysleli jsme cíl a trasu společné jízdy,
kterou jsme i vyzkoušeli. V dubnu letošního roku jsme vše doladili už
definitivně. Objednali jsme konkrétní počty a místa v kempu, promluvili s
provozovatelem restaurace, opět projeli a doladili trasu, domluvili se o
prohlídce v Muzeu vozů RVHP, dokonce jsme i vyzkoušeli "obědovou"
restauraci. Píšu to proto, aby si účástníci, nebo ti kdo uvažují o pořádání
vlastního srazu uvědomili, že po samotném nápadu následuje ještě práce a trochu
starostí, než dojde k těm finálním pár dnům společného setkání. Někdy mám totiž
pocit, že to, že někdo pro ostaní něco zařídí je bráno jako samozřejmost. Pak
už není potřeba se ani před odjezdem pozdravit, případně poděkovat. Sraz se,
jak sem psal výše, konal již v tradičním termínu. Netradiční bylo počasí. Po
celou dobu nespadla ani kapka a svítilo slunce, což, jak mohou účastníci
několika posledních srazů potvrdit, bylo opravdu nevšední. Několik dní před
srazem se začala komplikovat situace na příjezdové komunikaci mezi Prahou a
Štěchovicemi. Vymyslel a nabídnul sem jinou, čehož ne tak málo účastníků
využilo. Setkali jsme se tedy u čerpací stanice Benzina v Mníšku pod Brdy a od
tud pokračovali do kempu Skalice. K bezince náš přišel pozdravit Stařec Petr.
Měl jsem z toho radost a rád ho viděl.V programu srazu jsem nabídnul na páteční
odpoledne ještě malou vyjížďku na přehradní hráz a Vyhlídku. Jeli jsme v šesti
lidech. Mezi tím se v kempu veselilo, jedlo, pilo a hodovalo, k čemuž jsme se
po příjezdu z výletu připojili. K večeru vinárna, která je v objektu, vyhlásila
diskotéku. Ta trvala do pozdních nočních hodin. Po jejím ukončení se do toho vložili
"mlaďásové", pravděpodobně občané bývalého Sovětského svazu a ve
výrobě kraválu pokračovali až do ranních hodin. Kdo byl unavený, tak stejně
spal. Kemp je prostě komerční podnik tentokrát jsme jej neměli celý jen pro
sebe, jako v předešlých letech. V neděli ráno po snídani, byl vyčleněn časový
prostor, pro vznik společné fotky. Program soboty byl tentokrát pojat volněji,
než bývalo zvykem. Většina účastníků se zúčastnila společné jízdy do muzea,
menší skupinky jely na vlastní výlety po okolí, někdo i v kempu využil půjčovnu
malých motorových člunů. Jako pořadatelé jsme s Pedrem51 jeli s hlavní
skupinou. Jízda do muzea proběhla bez komplikací. Vedla po málo frekventovaných
úsecích silnic. Muzeum bylo podle mně zajímavé. Provázel nás jeho majitel.
Rozhodně se nejednalo o suchopárný výklad typu "vpravo vidíte, vlevo
vidíte". Po prohlídce jsme jeli na oběd do Sedlčan. Tady to opět bylo
ponecháno na vůli každého. Byl dán časový prostor na oběd, prohlídku atd. Já
byl na obědě. V určenou dobu jsme se sešli na parkovišti a vydali se zpět do
kempu. Opět po ne příliš frekventovaných silnicích. Podle Pedra51, který jel na
konci skupiny jako "lovec zbloudilých", za kolonou během vyjížďky
vždy jen kousek jelo několik kusů jednotlivých aut. Po většinu vyjížďky se
"nezipovalo", protože na silnicích po kterých jsme jeli to ani nešlo.
Během jízdy, dle mých informací, nedošlo k žádným problémům. V kempu se opět
vedla řeč, jedlo a pilo. Už bylo poněkud klidněji než v pátek. V neděli ráno
jsme vrátili lůžkoviny, někteří se rozloučili a připravili jsme se k návratu
domů. Já jel ještě s malou skupinkou do Hraštice na oběd ve vyhlášené
restauraci. Někteří, ještě než restaurace otevřela navštívili stejně vyhlášenou
cukrárnu a nakoupili "ňamky". Po jídle jsme jeli opět na Mníšek k čerpací
stanici. Kdo potřeboval natankoval, chvíli jsme pohovořili, pak se rozloučili a
vyrazili k domovům. Co říci na konec. Sraz byl v novém prostředí, ubytování a
restaurace snad v pořádku. Počasí vynikajíci, podle toho co vím, všichni se v
pořádku dostali domů. Takže úspěch. V pořádání srazu v příštím roce ještě nemám
v ničem jasno. Uvidíme. Protože se jednalo vlastně o první větší akci v
letošním roce, přeju všem pohodový motorkářský i osobní rok (to platí i pro
řidiče motocyklů a mototuristy)
Miloš
Žádné komentáře:
Okomentovat